Výchova se v dané chvíli nikdy nezdá příjemná, ale krušná, později však těm, kdo jí prošli, přináší ovoce spravedlnosti a pokoje.
(Židům 12:11 z Bible 21)
Minulý týden jsem pozorovala lidi při ořezávaní ovocných stromů. Připomínalo mi to uměleckou činnost – přemýšlení, představa výsledného tvaru, krok za krokem stříhání menších i větších větviček, někdy na silnější nutnost použít pilku. A nakonec zatírání ran sadařským balzámem. A to dělají opakovaně léta a léta.
A tak i člověk je jak ten strom, pořád potřebuje ořezávat, aby rostl správně. Pán Bůh je ten nejlepší a nejschopnější zahrádkář, který ví přesně, jakým způsobem nás tvarovat, abychom nesli dobré ovoce a rostli do krásy k Jeho oslavě. V Jeho rukou může být proměněn k tomu nejlepšímu jak dlouhé roky zanedbávaný strom, tak strom plný života bující všemi směry. A jako ovocný strom potřebuje pravidelně ořezávat, tak i člověk potřebuje pravidelnou péči.
Až do doby, než se Pán Ježíš stal osobním přítelem, jsem měla jasno v tom, že se nechci vdát, rozhodně nemám zájem o děti a už vůbec nebudu v domácnosti. Potom mě Pán Bůh začal měnit a nyní jsem vděčná za rodinu i za to, že o ni můžu pečovat.
Když práce zahrádkářů skončila, byla jsem fascinována tím, jak stromy pod rukama lidí zkrásněly, a mám radost, když se můžu na ně dívat.
Přeji Vám, ať můžete růst pod Božíma rukama do krásy a být Mu radostí.
M. S.