(J 13,5 …(Ježíš) nalil vodu do umyvadla a začal učedníkům umývat nohy…)
V čtyřicetidenním postním období před Velikonocemi miliony křesťanů už po celá staletí meditují a duchovně rostou s pomocí různých druhů křížových cest. V některých církvích zase křesťané v této době rozvažují nad tzv. „předměty utrpení Páně“ (30 stříbrných, meče, klacky, pochodně, pouta, trnová koruna, kříž, hřeby, kopí …) Touto cestou bych chtěl jít, pokud možno společně s vámi, také já.
Všichni asi víme, že v průběhu dějin si křesťané dávali do znaku různé symboly, např. rybu, kříž, Bibli s kalichem, beránka s korouhví a mnoho dalších. Dovolím si navrhnout ještě další znak či symbol, který mi připadá naprosto biblický: je to docela obyčejné umyvadlo. Proč umyvadlo? Protože hrálo velmi důležitou roli ve známém příběhu o Ježíšově umývání nohou učedníkům (viz náš úvodní verš). A zároveň je to i jeden z „předmětů utrpení Páně“. Chtěl bych se proto na tento příběh, který mne v letošní předvelikonoční době nově oslovil, podívat trochu podrobněji.
Z hlediska tehdejších židovských tradic vlastně došlo už v úvodu Ježíšovy poslední večeře s učedníky k trapné situaci. Učedníci totiž měli přijít ke sváteční večeři už s umytýma nohama. Možná ale byli příliš unaveni, takže už to sami nezvládli. V takovém případě většinou přicházel mezi hosty domácí otrok, který jim tuto službu prokázal. To se však nestalo – možná proto, že v tom domě žádné otroky neměli.
A přece se jeden našel! Sám Boží Syn odkládá svůj svrchní oděv, zavazuje si zástěru a v rukou drží umyvadlo. Teď pokleká před každým učedníkem a umývá mu nohy. Je v tom něco neuvěřitelného a lidsky snad až skandálního: Bůh chce v Pánu Ježíši Kristu sloužit opravdu každému člověku! To je z pohledu Nového zákona vlastně ta hlavní linie Ježíšovy služby. A jedině tak mohou být i nám odpuštěny hříchy, abychom pak mohli získat do srdce trvalý pokoj a radost.
Umyvadlo ale také ukazuje na naši nečistotu i na možnost jejího odstranění. Apoštol Pavel nás v této souvislosti varuje: Můžete si být jistí, že žádný smilník ani nečistý … nemá dědictví v Kristově a Božím království. (Ef 5,5; B 21) Je velice zvláštní, že miliony lidí se nad tímto slovem nikdy hlouběji nezamyslely, a tak ani nepochopily jeho skutečný význam. Žijí proto v duchovní slepotě a často i ve falešném pokoji.
Lidi bychom mohli rozdělit do mnoha různých sociálních, politických, rasových a dalších skupin. Ale při tom nejdůležitějším rozdělení zůstanou pouze dvě skupiny lidí: Ti první se dokáží podívat na svůj život Božím pohledem a jsou tak schopni rozeznat i svoji nečistotu. Ti druzí však svoji nečistotu z různých důvodů vůbec nevidí a často ji i popírají.
K těm vidoucím však nyní přichází velký Zachránce Ježíš se svým umyvadlem a říká: „Chci vás umýt.“ Co zde ale pouze symbolicky naznačuje umyvadlo, dokonává v plnosti kříž. Proto nás apoštol Jan ujišťuje: …krev Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu (1J 1,7).
Pán Ježíš umyl nohy svým učedníkům. Tím ukázal, že každý den, kdy se musíme pohybovat zašpiněnými ulicemi tohoto světa, potřebujeme jeho očištění. Co to ale znamená v praxi? Když Pán Ježíš v našem příběhu odložil umyvadlo, řekl: Dal jsem vám příklad, abyste i vy jednali, jako jsem jednal já. (J 13,15) Rozumíme tomu však správně?
Jsem přesvědčen, že kdo v dnešní době druhým doslovně umývá nohy, tak ten pravý význam Ježíšových slov příliš nepochopil. Dnes je spíš potřeba brát v úvahu, že v okolním nevěřícím světě se lidé i celé národy k sobě často chovají jako šelmy. Ježíšovi učedníci však i v této situaci – s pokorou v srdci a třeba i se symbolem umyvadla nad hlavou, vyznávají: „Nechci být šelmou, ale chci následovat Ježíše a v lásce sloužit druhým! Chci žít věčný život už tady a teď!“ (J 17,3) Chceš se připojit k jejich slavnému vyznání a jednání i Ty?
JF