Nedávno jsem četla vcelku zajímavý článek o dopadu uprchlické krize na světovou ekonomiku. Článek byl velice pěkně napsán, a tak jsem si procházela další články stejného autora. Narazila jsem na jeden, který se věnoval křesťanství. Při podrobnějším čtení jsem nevycházela z údivu. Autor v něm uváděl bludy, které byly daleko za hranicí uvěřitelnosti. Vzhledem k jeho znalostem, které dával na odiv v předcházejících článcích mi jeho postoje ke křesťanství připadaly přitažené za vlasy. Samozřejmě mi to nedalo, a proto jsem si vyhledala podrobné informace o autorovi. Medailonek na Wikipedii říkal – známý filozof a publicista. Při pohledu na slovo filozof jsem se neubránila úsměvu.
V češtině existuje jedna specialita, a tou jsou dubleta – filosofie se tak ve většině případech píše se Z. Sofii tím pádem nahrazuje Zofos a z milovníka moudrosti se v českém kontextu rázem stává milovník tmy. Je až úsměvné, jak jedno písmenko dokáže pohnout významem slova.
Občas mě napadá, že v církvi by se pár takových „filozofů“ určitě našlo. Je totiž velmi tenká hranice mezi tím, co znamená slepě věřit a vědět. Vědět, komu jsem uvěřil a proč. Zatímco to první nás předurčuje ke konzumaci dogmat a zaslepenosti, to druhé nám umožňuje používat kritický rozum a skrze něj poznávat pravdu.
Pamatuji si, že jsem kdysi na jedné evangelizační skupince dostala půlhodinové „kázání“ o škodlivosti a možném nebezpečí pramenícím z čtení knih o kouzelnickém učni Harrym Potterovi. Na skupince byli ve většinovém počtu zastoupeni nevěřící studenti, kteří nad výroky řečníka jen kroutili hlavou. Když jsem se onoho řečníka zeptala, co je na čtení této knihy tak špatného, dostala jsem vyčerpávající odpověď, ze které jsem usoudila, že tento člověk onu knihu nedržel ani v ruce, natož, aby ji kdy četl. Mrzelo mě, že si lidé zvenčí na základě řečníkova vyjádření mohli vytvořit mylný dojem na církev. S podobným postojem k té samé knize jsem se během let setkala ještě několikrát, a to i v řadách naší církve. Tehdy jsem nechápala, jak je možné, že tolik lidí sdílí názor, který je založen na naprosté neznalosti faktů.
V dnešní době koronaviru už tak překvapená nejsem. Uvědomuji si, že lidé mají tendenci slepě věřit tomu, co slyší. Je zkrátka jednodušší přijmout to, co nám někdo předem předžvýká, než si zatěžovat hlavu zkoumáním faktů.
V současné době je kolem nás množství klamavých tvrzení, které se v podobě malých střípků dostávají do našeho podvědomí. Buďme proto obezřetní, a kriticky zkoumejme „pravdy“, které jsou nám předkládány. Hledejme moudrost u Boha, prosme ve svých modlitbách, abychom světlem pravdy svítili i v těch největších tmách. Bible nás varuje:
„Buďte střízliví! Buďte bdělí! Váš protivník, ďábel, obchází jako lev řvoucí a hledá, koho by pohltil.“ (1Pt 5,8)
Zkoumejme proto naše názory a postoje. Usilujme o moudrost a snažme se vyvarovat tmářství.
J.M.